Znalostní kvíz - Mzdy, platy, dohody - skoleniproucetniskoleniproucetni

1.

Kde je možné sjednat mzdu?

V pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě.

Jen v pracovní smlouvě.

V pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě.

2.

Jde-li o odměňování platem, je možné uplatnit hodinovou formu odměňování?

Ano, pokud se jedná o nepřetržitý provoz.

Ano, jde-li o dělnické profese.

Nelze uplatnit hodinovou formu odměňování.

3.

Prohlubování kvalifikace zaměstnance (např. v kurzu výpočet. techniky) je

Povinností zaměstnance, zaměstnavatel je oprávněn nařídit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace a účast v kurzu se považuje za překážku v práci, po kterou přísluší zaměstnanci mzda jako kdyby pracoval.

Věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy je třeba rovněž dohodnout, zda se bude jednat o placené či neplacené volno.

V případě, že zaměstnanec o ni požádá, neplacenou překážkou na straně zaměstnance, v případě, že je mu nařízena, placenou překážkou na straně zaměstnavatele.

4.

Zaměstnanec, jehož pracovní doba včetně půl hodiny přestávky na jídlo a oddech je od 6.00 do 14.30 hod., byl vyslán na pracovní cestu. Odjíždí první den rychlíkem v 6.00 hod., do místa výkonu práce na služební cestě přijede v 10.00 hod. Vrací se druhý den opět rychlíkem s odjezdem ve 14.30 hod., návrat domů v 18.00 hod. Jaká mzda či její náhrada přísluší zaměstnanci první den cesty od 6.00 do 10.00 hod. a druhý den od 14.30 do 18.00 hod.?

Za dobu jízdy ve vlaku, kdy zaměstnanec nevykonává práci, nepřísluší v obou dnech žádná mzda ani její náhrada.

První den mu za dobu jízdy od 6.00 do 10.00 hod. přísluší mzda jako kdyby pracoval (náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku jen, pokud by mu v důsledku jízdy ve vlaku nějaká mzda ušla), druhý den za jízdu ve vlaku mimo pracovní dobu (tedy od 14,30 hod.) nedostane žádnou mzdu ani její náhradu.

Za dobu jízdy ve vlaku první den obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, druhý den za dobu jízdy mzdu za 3,5 hod. včetně příplatku za práci přesčas, neboť cestoval mimo svoji obvyklou pracovní dobu.

5.

Po dobu dovolené přísluší zaměstnanci

Plat nebo mzda, jako kdyby pracoval.

Náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.

U zaměstnanců s měsíční časovou mzdou (platem) mzda (plat) jako kdyby pracoval, u ostatních forem mzdy (např. úkolové) náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.

6.

Za mzdu (plat) se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním

Cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost.

Náhrady mzdy (platu) a odměna za pracovní pohotovost.

Náhrada mzdy (platu), odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost.

7.

Podle zákoníku práce jsou při odměňování mzdou povinně upraveny příplatky za

Práci ve svátek, noční práci a práci o sobotách a nedělích.

Práci přesčas, ve svátek, noční práci, práci o sobotách a nedělích a ve ztíženém pracovním prostředí.

Práci o volných dnech zaměstnance, ve ztíženém pracovním prostředí a noční práci.

8.

Mzda /plat je splatná/ý

V den, na kterém se smluvní strany dohodnou.

V den výplatního termínu. Připadne-li výplatní termín na den pracovního klidu, je mzda / plat splatná/ý nejbližší předchozí pracovní den.

v den výplatního termínu. Připadne-li výplatní termín na den pracovního klidu, je splatná/ý nejbližší následující pracovní den.

9.

Prací přesčas je u zaměstnanců s kratší pracovní dobou :

Práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu určenou zaměstnavatelem pro dané pracoviště.

Práce přesahující kratší pracovní dobu.

Práce přesahující plánovanou směnu.

10.

Zaměstnanec v rozhodném období leden až březen odpracoval celkem (460 hod., z toho 20 hod. přesčas), neodpracoval 80 hod.). Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hod. Celkem jeho hrubá mzda (příjem) činila 65 000 Kč, z toho náhrady mzdy 4 000 Kč a odměna za pracovní pohotovost 1 000 Kč. Jaký je průměrný hodinový výdělek k 1.4.?

Průměrný hodinový výdělek činí 65 000 : 460 = 141,30 Kč

Průměrný hodinový výdělek činí 60 000 : (460 – 20) = 136,36 Kč

Průměrný hodinový výdělek činí 60 000 : 460 = 130,43 Kč

11.

Kolik by činil v případě uvedeném pod bodem 10. průměrný hodinový výdělek vypočítaný z průměrného hodinového výdělku v případě, že by tento zaměstnanec obdržel v březnu roční cílovou odměnu ve výši 80 000 Kč? Předpokládaný (plánovaný) rozsah směn daného zaměstnance činí v prvním čtvrtletí 520 hodin.

(65 000 + /80 000 : 4/ ) : 460 = 184,78 Kč

(60 000 + 20 000) : 460 = 173,91 Kč

80 000 : 4 = 20 000, 20 000 x 480 : 520 = 18 461,54 (60 000 + 18 461,54) : 460 = 170,57 Kč

12.

Zaměstnanec koná práci přesčas u zaměstnavatele, který není rozpočtovou ani příspěvkovou organizací, ve všední den v rozsahu 8 hodin. V následujícím měsíci bude čerpat náhradní volno za tuto práci přesčas. Přísluší tomuto zaměstnanci příplatek za práci přesčas a pokud ano v jaké minimální výši?

ano, ve výši alespoň 25 %

ne

ano, ve výši alespoň 50 %

13.

Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou a koná práci přesčas ve svátek, který připadl na jeho jinak obvyklý pracovní den v rozsahu 10 hodin. Za tuto práci přesčas ve svátek bude čerpat náhradní volno ještě v daném kalendářním měsíci. Vznikne tomuto zaměstnanci nárok na nějaký příplatek? (V kolektivní smlouvě ani ve mzdovém předpisu organizace nejsou nad rámec zákoníku práce stanoveny další příplatkové mzdy).

Vznikne mu nárok na příplatek za práci přesčas dle zákoníku práce ve výši 25 % průměrného výdělku a příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % průměrného výdělku.

Nevznikne mu nárok na příplatek za práci přesčas, protože čerpal náhradní volno, ale vznikne mu nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v době čerpání náhradního volna (100 % průměrného výdělku) za práci ve svátek.

Vznikne mu pouze nárok na příplatek za práci přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku.

14.

Zaměstnankyně má sjednán kratší pracovní úvazek, a to ve výši 20 hodin týdně. Po dohodě s organizací bude pracovat nad rámec svého individuálního úvazku až do výše 40 hodin týdně. (V organizaci je stanovena pracovní doba ve výši 40 hod. týdně.) Jak budeme posuzovat tuto práci nad stanovený úvazek?

Jedná se o práci přesčas s příplatkem alespoň 25 % prům. hod. výdělku.

Nejedná se o práci přesčas.

Jedná se o práci přesčas s příplatkem alespoň ve výši 50 % prům. hod. výdělku.

15.

Zaměstnanec koná práci ve směně, která má tento rozsah: 15.00 až 23.00 hod.. Bude tomuto zaměstnanci náležet příplatek za noční práci ?

Ano, protože noční práce je v práce konaná v době od 22 do 6 hodin.

Ne, protože práce v noci musí činit alespoň 3 hodiny, a to v době od 22.00 do 6.00 hod.

Ano, avšak za podmínky, je zaměstnancem pracujícím v noční směně.

16.

Zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 1.7. 2020, které ukončil 29.4.2021. Onemocněl dne 3.5.2021. Jaké je rozhodné období pro nemocenské.

RO - od 1.7.2020 do 29.4.2021

RO od 1.7.2021 do 31.3.2021

RO od 1.7.2021 do 30.4.2021

17.

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru dne 1.6. na dobu neurčitou a od 3.6. kal. roku začal ošetřovat nemocné dítě. Ošetřovné trvalo do 18.6. kal. roku . Zaměstnavatel s ním rozvázal pracovní poměr ve zkušební době dne 23.6. kal. roku. Rozhodným obdobím pro výpočet ošetřovného je doba od 1.6. do 23.6. kal. roku. Mzda byla určena ve výši 30 000 Kč. Vypočtěte pravděpodobný příjem.

30 000 : 30 = 1000 Kč

30 000 : 20 x 15= 22 500 , 22 500 : 30 = 750 Kč

30 000 : 31 = 967,75, zaokr. 968 Kč