1.
Má nárok na otcovskou i žena?
2.
Musí zaměstnavatel zasílat na OSSZ tiskopis Hlášení zaměstnavatele /osoby dobrovolně nemocensky pojištěné/ při ukončení pracovní neschopnosti i v případě, že dočasná pracovní neschopnost vznikla v ochranné lhůtě?
3.
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže jim byl zúčtován příjem
4.
Do kolika dnů po propuštění ošetřované osoby z hospitalizace (od 1. 1. 2022) musí ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče rozhodnout o vzniku potřeby dlouhodobé péče a do kolika dnů po propuštění ošetřované osoby z hospitalizace je možné podat žádost o vzniku potřeby dlouhodobé péče?
5.
Má nárok na tzv. krizové ošetřovné (od 1. 11. 2021) i zaměstnanec, který je v pracovním poměru a zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu (za podmínky, že byl účasten pojištění)?
6.
Považuje se dočasná pracovní neschopnost z důvodu nařízené karantény a navazující „běžná“ dočasná pracovní neschopnost za jednu sociální událost?
7.
Jaká je maximální délka podpůrčí doby u nemocenského?
8.
Je nutné u zaměstnance s cizí státní příslušností za účelem přidělení EČP dokládat i doklady totožnosti zaměstnance (např. cestovní pas, doklad o narození…)?
9.
Od 1. 1. 2022 není u ošetřovného vyžadována podmínka soužití ve společné domácnosti s ošetřovanou osobou u vybraných příbuzenských vztahů, např. v případě ošetřování nebo péče sourozence zaměstnance. Platí to i pro případy sourozenců jen s jedním shodným rodičem?
10.
Budou mít s účinností od 1. 4. 2022 zaměstnavatelé nově stanovenou povinnost ohlašovat OSSZ při skončení zaměstnání zaměstnance též údaje potřebné pro podporu zaměstnanosti?
