Insolvence a exekuce

Insolvence i exekuce jsou speciální soudně-civilní procedury. Insolvenční řízení upravuje insolvenční zákon a prováděcí právní předpisy, zatímco exekuční řízení se řídí občanským soudním řádem, exekučním řádem a prováděcími právními předpisy. Dluhová past obvykle vede k insolvenci, často po předchozích exekucích.

Úpadek dlužníka

Insolvenční řízení řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, nikoli splácení pohledávek jednotlivých věřitelů.

Dlužník je v úpadku, pokud:

• • má více věřitelů,
• • peněžité závazky po splatnosti déle než 30 dnů,
• • tyto závazky není schopen plnit.

Úpadek se řeší podle insolvenčního zákona konkursem, reorganizací nebo oddlužením. Oddlužení je určeno běžným nepodnikatelům.

Insolvence a exekuce – hlavní rozdíl?

Úpadek se řeší tak, aby se uspořádaly majetkové poměry dlužníka vůči osobám dotčeným jeho úpadkem nebo hrozícím úpadkem, a aby došlo k co nejvyššímu, ale poměrnému uspokojení věřitelů. To je hlavní rozdíl mezi insolvencí a exekucí.

V insolvenčním řízení dochází pouze k částečnému, poměrnému splacení dluhů věřitelům. Naopak při exekuci věřitel očekává plné uspokojení svých pohledávek.

Naopak v exekuci jde o úplné splacení pohledávky konkrétnímu věřiteli, který podal exekuční návrh na základě vykonatelného titulu, například pravomocného soudního rozhodnutí. To nastává, pokud dlužník nesplnil svou povinnost ve stanovené lhůtě a rozsudek už nelze napadnout řádným opravným prostředkem.

Splácení dluhů

Při exekuci a mnohdy i při insolvenci jsou dluhy věřitelů placeny postupně (např. srážkami ze mzdy) nebo jednorázově (prodejem majetku). Pořadí placení dluhů se řídí pořadím exekučních příkazů postihujících majetek dlužníka. U srážek ze mzdy či dávek (např. důchodů) rozhoduje den doručení nařízení exekuce plátci mzdy (zaměstnavateli či ČSSZ). Pokud je nařízení více exekucí doručeno ve stejný den, mají pohledávky stejné pořadí a při nedostatku částky se uspokojují poměrně.

Zahájení insolvenčního řízení

Rozhodne-li insolvenční soud o úpadku dlužníka, nelze provádět exekuce postihující jeho majetek či majetkovou podstatu. Výjimky jsou možné pouze s povolením insolvenčního soudu, který stanoví omezení. Je zakázáno zahajovat nové exekuce. Porušení těchto pravidel může vést k pozastavení vykonatelnosti nebo odkladu právní moci exekučních rozhodnutí.

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají zveřejněním vyhlášky v insolvenčním rejstříku. Nelze je zaměňovat s okamžikem doručení insolvenčního návrhu soudu, od kterého nelze provádět ani zahajovat exekuce po dobu trvání insolvenčního řízení.

Insolvenční dlužník může mít své dlužníky. Pokud vystupoval v exekuci jako oprávněný věřitel vůči jinému dlužníkovi, přechází tyto pohledávky na insolvenčního správce. Tyto exekuce pokračují běžným způsobem ve prospěch věřitelů dlužníka.

Oddlužení

Oddlužení, nejčastější způsob řešení úpadku fyzické osoby, se provádí zpeněžením majetkové podstaty nebo splátkovým kalendářem se zpeněžením majetku. Dlužník s povoleným oddlužením nesmí uzavírat nové závazky, které by nemohl splnit, jinak hrozí zrušení oddlužení.

Exekuci lze i při schváleném oddlužení provést, ale jen na dluhy vzniklé po zahájení insolvenčního řízení a na majetek nezahrnutý do oddlužení. U oddlužení zpeněžením majetku se exekuce vztahuje pouze na majetek získaný po účinnosti oddlužení.

Majetek dlužníka z příjmů nepodléhajících oddlužení nenáleží do majetkové podstaty. Exekuce na takový majetek je možná jen na dluhy vzniklé po schválení oddlužení a nezahrnuté do jeho uspokojení.

Kompletní znění článku naleznete ZDE.

Zajímá vás co je nového z oblasti personalistiky? Přihlaste se na školení AKTUÁLNÍ NOVINKY V MZDOVÉM ÚČETNICTVÍ – PŘÍPRAVA NA ROK 2025 s Ing. Růženou Klímovou