Někdy se stane, že zaměstnanec nedorazí do práce a neohlásí se. Kdy to může zaměstnavatel tolerovat a kdy za to může zaměstnance potrestat? Podívejme se na čtyři nejběžnější situace.
Kolega nepřišel do práce a neomluvil se, což bylo neobvyklé. Nikdo nevěděl, kde je. Dělá technického pracovníka a pomáhá kolegům. Po několika dnech se rozhodla jedna zaměstnankyně za ním zajít domů, našla ho ve zbědovaném stavu a zavolala mu záchranku. Podle experta Tomáše Procházky z Aegis Law je začátek pátrání po ztraceném zaměstnanci u zaměstnavatele vždy stejný. Zaměstnavatel nemá právní povinnost pátrat, ale obvykle to dělá kvůli zdravotnímu pojištění a plánování. Doporučuje se mít nouzový kontakt na zaměstnance. Pokud neformální způsoby selžou, lze kontaktovat Českou správu sociálního zabezpečení k ověření pracovní neschopnosti. Další postup závisí na rozhodnutí firmy, zda bude v pátrání pokračovat, nebo směřovat k ukončení pracovního poměru. V případě nemoci má zaměstnanec povinnost informovat zaměstnavatele, což někdy zdravotní stav neumožní. Pokud mohl informovat a neudělal to, jde o porušení povinností, které se řeší vytýkacím dopisem.
Zmizení zaměstnance, který přestane chodit do práce, je časté. Zaměstnanec musí ukončit pracovní poměr výpovědí a dodržet výpovědní dobu. Pokud má absence trvání alespoň týden, může být propuštěn okamžitě. Tím dosáhne možnosti pracovat jinde a zaměstnavatel nemusí platit pojistné. Zaměstnavatel může žádat náhradu škody, ale to se neděje, protože škoda je malá a těžko prokazatelná, říká advokát Procházka.
Pokud zaměstnanec skončí ve vězení, musí firmu informovat o nástupu do výkonu trestu. Složitější je to při zadržení policií a vazbě, kdy zaměstnanec nemusí hned informovat o své nepřítomnosti v práci. Nepřítomnost kvůli vazbě nebo trestu není důvodem k rozvázání pracovního poměru, což může být až odsouzení. Zaměstnavatel musí nepřítomnost omluvit. Chce-li zaměstnavatel potvrdit výkon trestu zaměstnance, může kontaktovat vězeňskou službu, která poskytne informace o věznici pro doručování písemností.
V případě úmrtí zaměstnance by měli pozůstalí informovat zaměstnavatele, ačkoliv je to právně obtížné vymáhat. Motivací pro pozůstalé může být fakt, že dlužná mzda za odpracované dny přechází na blízké osoby, jako jsou manžel/ka, děti a rodiče, kteří s ním žili ve společné domácnosti. Tyto peníze mohou ihned použít na životní náklady, aniž by čekali na dědické řízení. Dle Michala Smutného z TCC může dlužná mzda dosáhnout až trojnásobku průměrné mzdy zesnulého, včetně nevyčerpané dovolené a dalších odměn. Korespondence s firmou musí být písemná, zahrnující žádost o výplatu a prohlášení o společné domácnosti.
Kompletní znění článku naleznete ZDE.
Zajímá vás, jak se zbavit problémového zaměstnance? Podívejte se na naše školení!
Chcete další informace o účetních, mzdových a daňových aktualitách? Pravidelně pro vás připravujeme online školení na všechna důležitá témata. Podívejte se na aktuální školeni >>