Ukončení pracovního poměru a odstupné

Jaké odstupné lze očekávat při různých důvodech ukončení pracovního poměru, jaká bude jeho výše a co vypořádání zákonných odvodů?

Co je to odstupné?

Odstupné je jednorázové peněžité plnění, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru z důvodů, za něž zaměstnanec nenese odpovědnost, v souladu se zákoníkem práce (§ 67 a § 68 ZP). Je určeno k překlenutí sociální situace po ztrátě zaměstnání.

Vyplácí se po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Z odstupného se odvádí pouze daň z příjmů fyzických osob, nikoli pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nárok na odstupné mají všichni zaměstnanci v pracovním poměru bez ohledu na velikost úvazku. Naopak nenáleží osobám pracujícím na dohody mimo pracovní poměr.

Odstupné a organizační důvody

Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci nejčastěji při ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů (§ 52 a)–c) ZP) nebo dohodou ze stejných důvodů. Zaměstnanec se tohoto nároku nemůže vzdát.

Odstupné podle § 52 písm. a)–c) ZP činí nejméně:

a) jednonásobek průměrného výdělku při pracovním poměru kratším než 1 rok,
b) dvojnásobek průměrného výdělku při trvání 1–2 roky,
c) trojnásobek průměrného výdělku při trvání alespoň 2 roky,
d) trojnásobek průměrného výdělku plus částky z bodů a)–c), pokud jde o pracovní poměr s dlouhodobým kontem pracovní doby (§ 86 odst. 4 ZP).

Za dobu trvání pracovního poměru se počítá i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud mezi ukončením a vznikem nového poměru neuplynulo více než 6 měsíců.

Odvolání vedoucích zaměstnanců s doložkou odvolatelnosti (§ 73 odst. 2 a 3 ZP) a ve státní sféře (§ 33 odst. 3 ZP) obvykle nevede k odstupnému, pokud nejde o zrušení místa kvůli organizační změně, což bývá výjimečné. Místo vedoucího je často zachováno a obsazeno jinou osobou. Odvolaní vedoucí pracovníci často dostávají tzv. zlatý padák, který ale není zákonným odstupným a nepodléhá zvýhodněnému režimu odvodů.

Odstupné a zdravotní důvody

Nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku vzniká při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. d) ZP, pokud zaměstnanec nesmí vykonávat dosavadní práci na základě lékařského posudku nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu. Důvody zahrnují:

a) pracovní úraz,
b) nemoc z povolání,
c) ohrožení nemocí z povolání,
d) dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti.

Zaměstnavatel je povinen rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo dohodou, pokud není schopen zaměstnance převést na jinou vhodnou práci.

Odstupné nepřísluší, pokud zaměstnavatel prokáže, že příčinou pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo jejího ohrožení bylo výlučně porušení povinností zaměstnance (např. nedodržení předpisů, pokynů BOZP, opilost nebo zneužití návykových látek), a škodě nemohl zabránit.

Kompletní znění článku i s příklady naleznete ZDE.

Zajímá vás oblast mzdového účetnictví? Podívejte se na bohatou nabídku našich školení!