Výhodnější výpočet sociálního pojištění. Pro koho platí?

Ze všech přímých daní odvádí na sociálním pojištění nejvyšší částku většina zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. Výhodnější pravidla při výpočtu sociálního pojištění platí pro které aktivní příjmy? Konkrétní příklady si ukážeme.

Sociální pojištění se platí výhradně z příjmů ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání a z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, tedy z podnikání. Z pasivních příjmů, například z kapitálového majetku nebo z nájmu, se sociální pojištění nikdy neodvádí. Pro které skupiny platí výhodnější legislativní podmínky při výpočtu sociálního pojištění?

Starobní důchodci, kteří pracují

V řádném důchodovém věku mohou mít starobní důchodci více příjmů a pracovat pro více zaměstnavatelů s příjmy v libovolné výši. Mají pak nárok na slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Sleva se vztahuje na příjmy z podnikání i na příjmy ze zaměstnání. Sleva na sociálním pojištění platí i pro starobní důchodce, kteří pracují na zkrácený úvazek nebo na některou z pracovních dohod s hrubou odměnou nad limit pro neplacení sociálního pojištění.

Zaměstnanci pracující na dohody s odměnou do limitu 

Při nízké hrubé měsíční odměně se z pracovních dohod sociální pojištění neodvádí. V roce 2026 se nebude z dohody o provedení práce platit sociální pojištění při hrubé měsíční odměně 11 999 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti při hrubé měsíční odměně 4 499 Kč a méně.

OSVČ s nízkým ziskem vykonávající vedlejší činnost

Sociální pojištění se vůbec neodvádí při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud je hrubý zisk do limitu – podmínka vedlejší činnosti je splněna například během pobírání rodičovského příspěvku, v důchodu, při studiu, při zaměstnání. Limit pro neplacení sociálního pojištění se pro rok 2026 navyšuje na 117 521 Kč.

OSVČ využívající paušální režim 

Své zákonné povinnosti si mohou OSVČ plnit při splnění zákonných podmínek účastí v dobrovolném měsíčním paušálním režimu, kdy současně daň z příjmu, sociální pojištění i zdravotní pojištění se hradí jednou měsíční platbou. Tři pásma paušální daně jsou stanovena v závislosti na výši a struktuře příjmů. Celková měsíční platba je v každém pásmu paušální daně a tedy i částka sociálního pojištění stejná. Zajímavou daňovou úsporu právě na sociálním pojištění tak může přinést některým OSVČ dobrovolný daňový paušální režim. Částky je nutné vždy důkladně propočíst.

Vysokopříjmové skupiny

Sociální pojištění se hradí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu neboli stropu, na rozdíl od zdravotního pojištění. Ze strany zaměstnavatele se také již sociální pojištění neplatí z vyměřovacího základu nad strop. Pro osoby samostatně výdělečně činné i pro zaměstnance platí stejný maximální vyměřovací základ. Nižší efektivní sazbu sociálního pojištění tak mají lidé s velmi vysokými příjmy nad strop, která s rostoucím příjmem nadále mírně klesá. Strop pro neplacení sociálního pojištění se pro rok 2026 zvyšuje na 2 350 416 Kč.

Kompletní znění článku i s příklady a detaily naleznete ZDE.

Chcete vědět více o danění příjmů a výdajů a dalších povinnostech fyzických i právnických osob? Tak se přihlaste na naše školení! Naše živá i video školení naleznete ZDE