Česká transpozice evropské směrnice o transparentnosti odměňování se opozdila. Podle aktuálního návrhu novely zákoníku práce mají první nové povinnosti zaměstnavatelů začít platit od 1. ledna 2027, další pravidla od roku 2028. Konečné termíny i obsah novely se však ještě mohou změnit.
Téma je již aktuální. Povinnost poskytovat stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty platí již dnes a stejně tak zaměstnanci již dnes nesmějí být omezováni ve sdílení informací o své vlastní odměny. Připravovaná úprava má především zajistit větší transparentnost a umožnit zaměstnancům snáze zjistit a případně prokázat nerovné odměňování.
Nová pravidla se dotknou především náboru, systémů odměňování, informování zaměstnanců a reportingu.
Od roku 2027 by zaměstnavatel nesmí zjišťovat předchozí mzdu uchazeče a má jej před uzavřením pracovní smlouvy informovat o počáteční odměně nebo jejím rozpětí. Povinnost uvádět mzdové rozpětí přímo v pracovním inzerátu však návrh výslovně nestanoví.
Zaměstnavatelé by zároveň měli vytvořit systém odměňování, který popíše pravidla pro stanovení mzdy a dalších složek odměny a rozdělí práce do skupin podle jejich hodnoty. Posuzovat se má zejména jejich složitost, odpovědnost a namáhavost.
Pravidla se nebudou týkat pouze základní mzdy. Do posuzování mohou vstupovat také bonusy, příplatky, osobní ohodnocení a relevantní benefity. Rozdíly mezi zaměstnanci proto musí být založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích, například kvalifikaci, odpovědnosti nebo pracovních výsledcích.
Zaměstnanec bude mít právo požádat o informace o své vlastní odměně a o průměrné odměně žen a mužů v příslušné skupině prací. Zaměstnavatel má žádost vyřídit do dvou měsíců.
Současně začne pro větší zaměstnavatele s nejméně 100 zaměstnanci platit reporting rozdílů v odměňování.
Pokud se v určité skupině prací objeví alespoň pětiprocentní rozdíl v průměrné hodinové odměně žen a mužů, nepůjde automaticky o diskriminaci. Zaměstnavatel bude muset rozdíl nejprve objektivně vysvětlit a případně napravit. Pětiprocentní hranice tedy představuje především spouštěč další kontroly.
Zákoník práce již nyní vyžaduje stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Rozdílná mzda může být oprávněná, pokud ji lze vysvětlit relevantními okolnostmi. Samotný název pracovní pozice přitom není rozhodující.
Zaměstnavatelé navíc nesmějí zaměstnance omezovat ve sdílení informací o jejich vlastní odměně. To však neznamená právo zveřejňovat individuální mzdy kolegů.
Na přijetí novely není vhodné čekat. Základem by měl být mzdový audit, který zahrne mzdy, bonusy, příplatky i benefity. Zaměstnavatel by měl současně rozdělit pracovní místa do srovnatelných skupin a ověřit, zda lze rozdíly v odměňování objektivně zdůvodnit.
Vhodné je také prověřit mzdové předpisy, bonusová schémata a pravidla benefitů a nastavit jasná kritéria pro rozhodování o jednotlivých složkách odměny. Pro předběžnou analýzu lze využít také nástroj Logib v rámci projektu Rovná odměna Ministerstva práce a sociálních věcí.
Připravovaná novela nezavádí nový princip rovného odměňování. Přináší však výrazně vyšší požadavky na to, aby zaměstnavatelé dokázali vysvětlit a doložit, jak odměňují jednotlivé práce a proč se odměny zaměstnanců liší.
Kdo začne s auditem a revizí systému odměňování již nyní, bude lépe připraven nejen na novou úpravu, ale i na rizika spojená s pravidly, která platí už dnes.
Text vychází z aktuálního návrhu právní úpravy. Její konečné znění i termíny účinnosti se mohou změnit.
Kompletní znění článku včetně citací paragrafů naleznete ZDE
Zajímá vás více z oblasti zaměstnávání i podnikání? Pravidelně pro vás připravujeme online školení na všechna důležitá témata. Podívejte se na aktuální školeni >>
Chcete další informace o účetních, mzdových a daňových aktualitách? Pravidelně pro vás připravujeme online školení na všechna důležitá témata. Podívejte se na aktuální školeni >>
